Genetická revoluce začala v Brně

  V starobylém klášteře augustiniánů na Starém Brně pořádá Mendelovo muzeum již třetím rokem svůj přednáškový cyklus o nejnovějších poznatcích z oblasti genetiky. Tento vědní obor, ve kterém dochází každým dnem k převratným objevům, zasahuje významnou měrou do našeho každodenního života a je proto předmětem mnoha diskuzí - příkladem může být aktuální otázka používání kmenových buněk z lidských embryí.
  Odborné veřejnosti se tak umožňuje setkat se neopakovatelné atmosféře opatství (působišti zakladatele moderní genetiky Gregora Mendela) s výjimečnými osobnostmi světové vědy. Organizátorem těchto setkání je Mendelovo muzeum. Úzce přitom spolupracuje s Akademií věd České republiky a zejména s vídeňským institutem Vereinigung zur Foerderung der Genomforschung (VFG).
  Mendelovo muzeum má na co navazovat: starobrněnský klášter byl již v 18. století centrem kultury a vzdělanosti - kromě Gregora Mendela, otce genetiky, zde působili Leoš Janáček, František Matouš Klácel, T. E. Šilinger, Pavel Křížkovský a další.

  Jedním z přednášejících letošní série byl i Barry Dickson, který v Mendelově muzeu prezentovali svůj výzkum sexuálního chování mušek octomilek (Drosophilla melanogaster). O výsledcích jeho výzkumu informoval minulý týden časopis Cell a deník Herald Tribune.
 

GEN OVLIVŇUJE SEXUÁLNÍ CHOVÁNÍ   Doktor Barry Dickson, který v současné době působí v Institutu pro molekulární biotechnologie na Rakouské akademii věd ve Vídni, zjistil, že samičky, které dostaly samčí variantu genu, se chovají při námluvách přesně jako samečci a usilovně pronásledují jiné samičky. Samečci, kteří uměli získali samičí verzi genu, se stávají pasivnější a obracejí svou pozornost ke stejnému pohlaví. "Říká nám to, že instinktivní chování může být určeno genetickými programy", říká Dickson.

  Ani ostatní přednášející letošní série nejsou světové genetické veřejnosti neznámí: březnový přednášející, profesor doktor Ernst Hafen, bude v nejbližší době jmenován prezidentem ETH Zurich, jedné z nejlepších evropských univerzit. Sir Jeffreys zde v květnu hovořil o svém objevu "DNA fingerprinting".
 

DNA FINGERPRINTING   Podstata této metody, kterou zavedl Sir Alec J. Jeffreys spočívá v tom, že každý člověk je geneticky jedinečný a liší se od jiného člověka ve struktuře určitých částí DNA. Genetický "fingerprint" ve své konečné podobě vypadá jako známé čárové kódy na různém zboží. Tento genetický identifikátor slouží v dnešní době nejen k řešení imigračních a paternitních sporů, ale také k identifikaci osob při hromadných tragédiích a v hojné míře v kriminalistice. Stačí k tomu jediná buňka člověka, ať už ze slin, kůže, vlasu, krve či sperma.

  Ani předchozí série přednášek nebyly prosty velkých jmen - za všechny jmenujme doktora Tima Hunta, který v Anglii pracuje na výzkumu rakoviny v Clare Hall Laboratories.

  Jsme zvědavi, která další ze světových novinek v tomto revolučním oboru bude prezentována v Mendelově muzeu v příštím roce. Program přednášek je opět velice ambiciózní : přednášet přijedou kromě zahraničních kapacit profesora Steve McKnighta, profesora Kima Nasmytha, doktora Richarda Hendersona, profesorky Susan Lindquist a profesora Adriana Birda také nový prezident Akademie věd ČR profesor Václav Pačes a doktor.Jiří Bártek, který v současnosti pracuje v Dánsku na výzkumu rakoviny.

  Tak jako se Brno stalo pro svůj potenciál technicky vzdělaných absolventů VUT stalo oblíbenou destinací zahraničních investorů podnikajících v elektrotechnice, vzniká zde postupně vzdělanostní podhoubí i pro další obor budoucnosti - biotechnologie. Kromě biotechnologického inkubátoru, který vzniká v kampusu Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích je dokladem místního kontaktu se světovou vědeckou elitou i tato aktivita Mendelova muzea.