Krátká historie města Brna
Brno je druhým největším městem České republiky a správním střediskem Moravy, vzdáleným asi dvě hodiny jízdy autem od Prahy. Město kypící životem leží mezi pahorky Moravského krasu protkanými bludištěm vápencových jeskyní na severu a přírodním parkem Lednicko-valtického areálu, jenž je registrovanou památkou UNESCO, na jihu. Brno má přibližně 386 000 obyvatel , město je rozděleno do 29 obvodů. Partnerským městem je Nepean, provincie Ontario, Kanada.

Úspěch Brna je historicky založen na významných obchodních a průmyslových aktivitách - zvláště v textilním a strojírenském průmyslu. Město zaujímá strategickou pozici na soutoku dvou řek blízko hranic s Rakouskem - je odsud blíž do Vídně než do Prahy, ale dopravní spojení do obou měst funguje velmi dobře. Během historie Brno obývala vskutku kosmopolitní společnost: první obyvatelé pocházeli z keltských a germánských kmenů (Markomani a Kvádové). Později byla Morava spojena do jedné říše s Čechami a řízena z dnešního území Polska. Poté, v roce 1031, kníže Břetislav vyhnal polské okupanty a vymezil české hranice. V těchto časech se Brno stalo centrem mezinárodního obchodu, který přitahoval Slovany, Židy, Germány a vlámské přistěhovalce (Valony) z jižních zemí. Na rozvoji obchodu měl také velký podíl dokument vydaný v roce 1348 králem Karlem IV., který chránil obchodníky cestující přes území státu do Brna.

Zvláštní privilegia udělená Václavem I. (1243) sjednotila různorodé etnické skupiny a ustanovila město důležitým obchodním centrem, čímž byl zajišten rozvoj a prosperita. Dlouho předtím bylo město opevněno hradbami a opatřeno dvěma diecézními kostely (svatého Petra a Pavla, svatého Jakuba); bylo zde i několik klášterních komunit - augustiniáni (klášter u sv. Tomáše), benediktýni (Rajhrad), premonstráti (Zábrdovice), dominikáni, minorité, herburgové a johanité. Cisterciačky obývaly konvent vystavěný královnou Eliškou Rejčkou. Mezitím se okolní krajina pozvolna proměňovala v zahrady, pole a vinice.

V 15. století byl region postižen občanskou válkou. Obchod ustal a místní katolíci zapálili mnoho gotických staveb na protest proti husitským náboženským reformám. V polovině 16. století městskou radu ovládli protestanti: protiváhou k této skutečnosti mělo být uvedení dvou nových katolických řádů - jezuitů a kapucínů.

 Od 17. století do novověku

Druhé období rozkvětu nastalo v 17. století, když Brno odolalo švédskému obléhání, které v podstatě pomohlo Rakousku dát dohromady armádu a porazit útočníky. Jako odměna byla městu potvrzena privilegia z roku 1243. Během Třicetileté války se Brno stalo oficiálním hlavním městem Moravy (1641) a byla postavena důkladná barokní pevnost, která později velmi dobře posloužila při bojích s Pruskem (1742).

V roce 1777 bylo v Brně založeno biskupství a obchod i výroba vzkvétaly. Na počátku 19. století se přes tuto oblast přehnaly oddíly Napoleonovy armády. V roce 1839 byla do Brna natažena dráha a město se změnilo k nepoznání. S tím souvisel vznik českých a německých technických škol v letech 1873 a 1899 podle potřeb pracovních sil. Město, které se tehdy jmenovalo Brünn, bylo téměř německé, nicméně v celém regionu sílilo české národní hnutí.

Po roce 1919 se počet Němců pracujících ve správě města poprvé snížil tak, že se stali menšinou. V témže roce byla založena Masarykova univerzita. O devět let později byl při příležitosti výstavy současné kultury slavnostně otevřen areál Brněnských veletrhů a výstav. Vzdělání, obchod a průmysl bylo podepřené uměním - na kulturním i ekonomickém růstu města se podíleli levicově orientovaní umělci, kteří měli úzké vztahy se skupinou Bauhaus. Mezitím ovšem narůstal vliv NSDAP. V 1939 nacisté anektovali Československo a vyhlásili Protektorát Čechy a Morava (Protektorat Böhmen und Mähren).

Druhá světová válka zanechala na životě města hluboké šrámy: židovská komunita byla zdecimována, místní kněží i věřící byli zatýkáni a popravováni spolu s dalšími účastníky odboje v Kounicových kolejích. V roce 1945, po osvobození Československa Rudou armádou a Spojenci, byla většina Němců deportována.

V roce 1948 převzali moc komunisté a ještě nedávno bylo Československo jedním ze satelitů SSSR. Země vzala osud do vlastních rukou v roce 1989, po násilném policejním zákroku proti pokojné studentské demonstraci vypukla tzv. Sametová revoluce a bojovník za občanská práva a spisovatel Václav Havel byl zvolen prezidentem. V roce 1993 se země rozdělila na Slovensko a Českou republiku. Stejně jako jiná města, i Brno bylo postiženo přísným komunistickým režimem, ale velmi rychle dokázalo znovu nalézt svou kulturní energii a optimistický přístup. Možná také právě proto zde existuje šest univerzit s 26 fakultami, které navštěvuje 32 tisíc studentů.

Mezi slavné osobnosti, které v Brně působily nepatří jen otec genetiky Gregor Mendel (1822-1884), ale např. i geniální skladatel Leoš Janáček (1854-1928), vynálezce první vodní turbíny Viktor Kaplan (1876-1934) nebo proslulí architekti a designéři Bohuslav Fuchs, Mies van der Rohe, Arnošt Vizner.

Centrum města, které je dnes téměř celé pěší zónou, bylo vybudováno ve středověku. Je obklopeno širokými ulicemi, které připomínají vídeňský Ring, honosnými barokními kostely a impozantními funkcionalistickými stavbami Bohuslava Fuchse (1895-1972). Celému Brnu dominuje pahorek s hradem Špilberk, který byl zároveň pevností, jež odolala útokům husitů, Švédů, Prusů, Sasů i Francouzů vedených Napoleonem do bitvy u Slavkova (1805). Po všech těchto událostech se úloha Špilberku poněkud změnila: po celém Rakousku neblaze proslul jako nejpřísnější vězení říše. Císař Franz Josef věznici zavřel v roce 1853, ale gestapo ji později obnovilo. Dnes je v rekonstruovaném hradu muzeum zaměřené na regionální historii.

 Nejdůležitější místa v Brně

Muzeum města Brna, Špilberk: expozice bývalého vězení a výstavy orientované na historii města

Moravská galerie: městská galerie vystavuje výběr portrétů z období biedermaieru, hlavním předmětem sbírky jsou ovšem obrazy, sochy a nábytek z počátku 20. století.

Dům umění: nabízí atraktivní výstavy v různém časovém období během roku

Zelný trh: opravdové srdce města je lemováno rozmanitými budovami z různých historických dob - v Dietrichsteinském paláci, což je překrásná barokní stavba, sídlí Moravské zemské muzeum (do jeho působnosti spadá i pavilon Anthropos v jiné části města, kde je muzeum přírody a sbírky prehistorických artefaktů, včetně Věstonické Venuše).

Stará radnice: budova používaná ke správě města dlouhá staletí.

Katedrála sv. Petra a Pavla: nejvyšší z dominant Brna stojí na pahorku zvaném Petrov.

Vila Tugendhat: luxusní bílý dům je dílem Ludwiga Miese van der Rohe, byl postaven v roce 1930 podle principů modernistické architektury a hostil summit, na němž se rozhodlo o rozdělení Československa v roce 1993.

Památník Leoše Janáčka: stálá expozice dokumentující život a dílo skladatele Leoše Janáčka.

Augustiniánské opatství na Starém Brně: augustiniánské opatství, kde Gregor Mendel žil a prováděl své experimenty s hraclem; v současnosti místo výstavy Génius genetiky, oslava Gregora Mendela vědou a uměním (www.mendel-museum.org).

 Prameny na webu