Podpora, kterou Mendel nalezl v roce 1843 v Augustiniánském opatství na Starém Brně při vstupu do řádu augustiniánů byla odrazem mnoha historických událostí. Změna habsburské politiky ke všem náboženským institucím v císařství posílila jejich postavení ve státu i církvi. Členové řeholních řádů byli posíláni k práci ve školách a v nemocnicích. V roce 1807 vzneslo císařské zřízení požadavek, aby se starobrněnští augustiniáni věnovali vyučování matematiky a biblických studií v nově zřízeném Institutu filozofie a v Brněnském teologickém ústavu.

 To znamenalo, že v Augustiniánském opatství na Starém Brně, kde většina řeholníků získala dobré vzdělání, panoval velmi významný intelektuální život. Řeholníci měli přístup k množství vědeckých pomůcek, k významným botanickým sbírkám a k různým didaktickým pomůckám (jedna z nich sloužila například k demonstraci různých druhů dřevin). V opatství měli k dispozici rozsáhlou a dobře udržovanou knihovnu s náboženskými, vědeckými a literárními tituly, a rozdělovali tak svůj čas mezi pastorační povinnosti, vyučování a vlastní studium. Knihovnický katalog z 18. století svědčí o tom, že opatství bylo po dlouhou dobu centrem učenosti. Některé z knih pocházely až ze 16. století a byly mezi nimi taková mistrovská díla, jako texty renesančního humanisty Aretina, anatoma Valverdeho a proslulého německého spisovatele a básníka Goetheho.

Mezi dokumenty a předměty nalezenými v opatství jsou seznamy semen, které Mendel objednával pro zahradu opatství a roubovací náčiní. Mendel, syn rolníka, se zajímal o přírodní vědy od raného věku a zvláštní pozornost věnoval zemědělství, které bylo společně se studiem starobylých jazyků (hebrejština, řečtina a arabština) jedním z předmětů jeho biblických a teologických studií.

 Zemědělství bylo v té době v Edinburghu ve Skotsku nově zavedeno jako vědecká disciplína. Christian Carl André (1763-1831), učený přírodovědec, doporučil v roce 1808 zřídit stolici zemědělských studií na Moravě. Moravskoslezská společnost pro zvelebení orby, přírodoznalství a vlastivědy (Zemědělská společnost) byla ustavena již předtím v roce 1806. První profesorská stolice zemědělství byla zřízena v Olomouci v roce 1811, a druhá v Brně v roce 1816. V roce 1825 byla tato stolice v Brně svěřena F. Dieblovi (1770-1859), který byl nejbližším spolupracovníkem opata Nappa. Oba byli členy výboru Zemědělské společnosti a Pomologického a Aenologického spolku (později Pomologického spolku), v němž byl Napp prezidentem.

  Podporu studia, které se Mendelovi dostávalo ze strany opata Nappa je proto nutno chápat v těchto souvislostech. Díky ní se mohl Mendel zapsat na univerzitu ve Vídni (1851-1853), kde, jak je patrné z jeho vysvědčení, navštěvoval přednášky Franze Ungera (1800-1870) z fyziologie rostlin a přednášky Christiana Dopplera (1803-1853) z experimentální fyziky. Oba tito učitelé sehráli rozhodující roli v Mendelově vědeckém vývoji. Ve Vídni působil Mendel také jako demonstrátor na Ústavu fyziky. Spojení studia přírodovědných disciplín, jako je botanika a zoologie, s fyzikou se objevilo již u Andrease Baumgartnera (1793-1865), jenž působil až do roku 1864 jako profesor fyziky na Univerzitě ve Vídni. V roce 1850 zkoušel Baumgartner v Brně Mendela, který na něj udělal takový dojem, že navrhl opatovi Nappovi, aby poslal mladého řeholníka na univerzitu do Vídně. Profesor Baumgartner zdůrazňoval důležitost studia živé přírody, ne na základě spekulací, nýbrž pomocí experimentů teoreticky podpořených matematickými modely.

  GREGOR JOHANN MENDEL (1822 – 1884)

1822

Narozen 20. července (pokřtěn 22. července) v Hynčicích na severní Moravě (v tehdejším Rakousko-Uhersku) v rolnické rodině Antona a Rosiny.

1831-1833

Základní škola v Hynčicích. Na podzim 1833 začal navštěvovat piaristickou školu v Lipníku.

1834-1840

Gymnázium v Opavě. Mendel si přivydělával doučováním jako soukromý učitel.

1840-1843

Filosofický ústav v Olomouci. Mendel studoval matematiku, fyziku, filologii, teoretickou a praktickou filosofii a etiku.

1843

Augustiniánské opatství na Starém Brně. Mendel byl přijat jako novic do kláštera, jehož opatem byl C. F. Napp (1792-1867) a přijal řeholní jméno Gregor. Napp a farář F. M. Klácel (1808-1882) podstatně ovlivnili Mendelův zájem o vědecké bádání.

1845-1848

Teologický ústav v Brně. V roce 1846 navštěvoval Mendel přednášky o zemědělství, ovocnářství a vinařství.

1847

Mendel byl vysvěcen na kněze řádu Augustiniánů.

1849-1851

Opat Napp uvolnil Mendela z práce duchovního v nemocnici, neboť Mendel z této velké psychické zátěže onemocněl. Mendel nastoupil jako suplující učitel na gymnázium ve Znojmě a Technické učiliště v Brně.

1851-1853

Univerzita ve Vídni. Mendel studoval fyziku, matematiku a přírodní vědy a navštěvoval přednášky z “Experimentální fyziky” (Christian Doppler, 1803-1853), “Anatomie a fyziologie rostlin” (Franz Unger, 1800-1870) a “Praktická cvičení v používání mikroskopu”.

1854

Stavba skleníku v zahradě opatství.

1854-1868

Vyšší německá reálka v Brně. Mendel vyučoval fyziku a přírodní vědy.

1854-1864

Pokusy s hrachem. Mendel prováděl pokusy s hybridizací rostlin v zahradě opatství, v nichž se zaměřil zvláště na Pisum sativum. Dva roky věnoval přípravě linií Pisum s konstantními znaky.

1861

Spoluzakladatel Přírodovědného spolku v Brně.

c.1862

Mendel se seznámil s německým překladem druhého vydání (1860) Darwinovy knihy “O původu druhů” (“On the Origin of Species”) a udělal si na okrajích poznámky.

1863

První článek o meteorologických pozorováních. Mendel pokračoval v těchto aktivitách až do roku 1882.

1865

Přednášky “Pokusy s rostlinnými hybridy” (“Experiments in Plant Hybrids”) na únorovém a březnovém zasedání Přírodovědného spolku v Brně. Mendel své přednášky v roce 1866 publikoval a na základě této práce je považován za “otce genetiky”. V témže roce začala jeho korespondence s Carlem Nägelim (1817-1891).

1868

Mendel se stal opatem poté, co v roce 1867 zemřel opat Napp.

1870

Uveřejnění pokusů s Hieracium v Brně.

1871

Stavba včelína na zahradě opatství.

1872

Mendel byl vyznamenán křížem Královského a císařského řádu Františka Josefa I.

1881

Ředitel Moravské hypoteční banky v Brně.

1884

Mendel zemřel 6. ledna. O tři dny později byl pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. V nekrologu společnosti Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde 1884, č. 1, se praví: “ jeho pokusy s rostlinnými hybridy byly přímo epochální”.

Mendelovo muzeum děkuje za laskavou pomoc při přípravě této krátké biografie Elisabeth Haring, Jiřině Relichové a Vítězslavu Orlovi.

V. Orel: Gregor Mendel the first geneticist. Oxford University Press (1996)